- herečka a speváčka slovenského pôvodu, narodená v Bojniciach

- v našej škole absolvovala hru na husliach, neskôr pokračovala v štúdiu na Konzervatóriu v Žiline (odbor spev a hra na husliach) a potom na Štátnom konzervatóriu v Prahe.

- filmoví diváci ju poznajú hlavne ako predstaviteľku čertíka z filmovej rozprávky Princezna ze mlejna režiséra Z. Trošku, či ako čarodejnicu Černavu z rozprávky O princezné Jasněnce a létajícím ševci.

- účinkovala vo viacerých filmoch, seriáloch, či muzikáloch

- venuje sa aj vyhľadávaniu talentov zo sociálne slabších spoločenských vrstiev - La Sophia

► Video ( Ave Maria Paien for La Sophia)

► web stránka Yvetty Blanarovičovej 

Spomienky na školu:

...prožila jsem na tehdy lidové škole umění, teď ZUŠ, sedm krásných let. Chodila jsem do třídy pana učitele Briatky, který mi vysvětloval jak krásné jsou housle a co všechno dokážou, když se na ně umí hrát, což mne v dobé mých hudebních začátku zoufale nešlo pochopit. A teké, měla jsem hodně záujmu, zpívala jsem, tančila nejdřív balet, pak moderní tanec, recitovala, na cvičení nezbylo moc času, ale pan učitel měl pevné nervy a boží trělivost. Pak přišel zlom a já jsem se ve čtrnácti letech rozhodla, že pujdu na konzervatoř. Myslím, že jesem jako opravdový lajdák číslo 1 překvapila nejen mou maminku, ale také pan učitel dostal skoro infarkt. Pro mne to byla výzva. Začala jsem cvičit několik hodin denně, pevně přesvědčená, že to dokážu. Chodila jsem na klavír k paní učitelce Evě Hajnovičové (Balagové) a ta mne ve všem podporovala a šíleně mi fandila. Doteď nepochopím, kde se v ní vzalo tolik přesvědčení, že zrovna mne, která jsem na přehrávkách vždy tzv. vybouchla, protože jsem den předtím byla buď na soutěži v gymnastice či atletice, nebo jsem recitovala někde něco, nebo jsem zkrátka na přehrávky zapomněla. Přišly  zkoušky na konzervatoř, první den jsem je dělala z houslí a hned druhý den jsem šla před komisi zazpívat. Nakonec mne vzali, hned na dva obory. Housle a pak zpěv. Krásný rok a pak přestup na Konzervatoř Praha na hudebně dramatický obor. Je to sice dávno, ale jak píši tyto řádky, je to nedávno, vše se mi vybavuje v paměti a já si vzpomínám na nádherné roky se smyčcovým orchestrem, s kterým jsem vyhrávali soutěže a jezdili po Slovensku, na závěrečný koncert studentu 7. ročníku, kde pan učitel Briatka byl na rebele jménem Blanarovičová konečně pyšný. Vděčím ZUŠ za to, že mne vedla prvními kroky k hudbě, že dnes mužu koncertovat se symfonickýi orchestry a hrát v největších muzikálech v Praze, že mi otevřela svět a dala pevný základ...